Český svaz včelařů

HISTORIE

Včelařství na protivínsku lze doložit zakládací listinou  pro „ VČELAŘSKÝ SPOLEK PROTIVÍN A OKOLÍ“ z 20.11.1932. Chov včel se provozoval zde již dříve, z této doby se však žádné písemné materiály nedochovaly.
V zápisu z roku 1868, kdy byla založena v Písku „VČELAŘSKÁ JEDNOTA“, se objevuje jméno protivínského včelaře Václava Jakše, který byl členem předsednictva píseckého spolku. Z toho lze usuzovat, že protivínští včelaři byli organizováni v Písku. Organizovaných včelařů zde přibývalo a tak v roce 1875 byl tento spolek rozdělen na odbory Písecký, Vodňanský, Netolický, Horažďovický, Strakonický a Blatenský. Tyto organizace se řídily stanovami z r. 1869, které byly psány dvojjazyčně.
Protivínští včelaři spadali do odboru Vodňanského. Z této doby lze již připomenout několik jmen organizovaných včelařů z protivínska, např. Brůžek Josef – učitel v Protivíně, Císař Karel – vikář v Protivíně, Jakš Václav – knížecí hospodář z Protivína, Majer Václav – kaplan v Protivíně, Moudrý František – šafář v Protivíně, Mourek Martin – mlynář v Milenovicích, Říha Josef – rolník v Těšínově, Roh Karel – ředitel v Protivíně, Dvořák Antonín – nadlesní v Protivíně, Sigl Josef – knížecí správce v Protivíně. Podle údajů okresního archivu Písek se sídlem v Mirovicích vlastnili tito včelaři jen 49 včelstev.
V sedmdesátých letech 19. stol. byli protivínští včelaři společně s píseckými jedni z prvních iniciátorů pro založení „ Ústředního včelařského spolku pro Království České“. Ke konci devadesátých let se ve včelařských novinách objevují zprávy o Protivíně. V roce 1895 byly vydány Krajské stanovy, které byly na tehdejší dobu velmi pokrokové o 15 odstavcích.
V roce 1895 dle usnesení Zemského ústředního včelařského spolku má být 13. sjezd uspořádán v Protivíně, spojený se včelařskou výstavou ve dnech 9. až 12. srpna. K tomu byl zřízen výstavní výbor „ Včelařské jednoty kraje Píseckého“ pod patronátem knížete J. ze Schwarzenberka. Tento sjezd i výstava doznaly velkého uznání a významu. Např. počet organizovaných včelařů stoupl z původních 108 na 178 včelařů.
V dalších letech o včelařské činnosti na protivínsku doložitelné písemnosti nejsou. Některé dokumenty uchovávali včelařští činovníci u sebe doma a po jejich smrti se již nedochovaly, některé byly společně se starou včelařskou knihovnou (dnes již historického významu) z městské knihovny vyřazeny. Z roku 1928 a 1929 se zachoval pouze jmenný seznam 34 včelařů, kteří vlastnili 204 včelstev a 2 neorganizovaní se 3 včelstvy.
Dle Píseckých listů z 10.2.1931 byl na žádost Včelařského spolku kraje Píseckého uspořádán v Protivíně kurz zužitkování medu, jelikož v Písku nebylo možno zajistit vhodné prostory.
Dne 20. listopadu 1932 se sešli protivínští včelaři, vypracovali návrh stanov, které podepsali Václav Jakš (syn), Emanuel Warisch, Adolf Macar a Vojtěch Cheníček z Protivína a František Kostka z Těšínova. Z těchto významných událostí se nedochoval žádný zápis. Stanovy byly schváleny Zemským úřadem v Praze a výnosem pod č. 652.245.ai 1932 / 19 a výnosem č. 6592 ai 1932 byl spolek zaregistrován pod názvem „ Včelařský spolek pro Protivín a okolí“. Ustavující schůze se konala 15.1.1933 za přítomnosti 53 členů. Bylo zvoleno předsednictvo ve složení :
předseda : Václav Jakš – odb. učitel v Protivíně
místopředseda : Josef Rod – řídící učitel v Mýšenci
jednatel : Emanuel Warisch – účetní Schw. pivovaru v Protivíně
pokladník : Adolf Macar – oficiál Schw. pivovaru v Protivíně
členové výboru : Ant. Andrle, Jar. Schánilec, Jan Beran, Jan Kozák, Tomáš Hajný, Fr.     Šafanda, Vojtěch Chalupský, Tomáš Kulíšek, Vojtěch Trubecký, Fr. Volf, Václav Kolafa, Jos. Řezanka. Josef Zoch byl zvolen jako delegát pro zemské ústředí.
Téhož roku se stěhuje př. Václav Jakš ml.do Prahy, aby pracoval jako výzkumník a učitel včelařství v nově založeném Výzkumném ústavu včelařském v Dole u Libčic. Proto se vzdal předsednictví spolku v Protivíně. Na valné hromadě, která byly svolána na 10.12.1933 byl za účasti 72 členů zvolen nový předseda Josef Rod – učitel v Mýšenci. Z další historie jsou známy jen dílčí zprávy. Dne 20.12.1936  byla svolána významná Valná hromada v hostinci u Hametů. V roce 1940 byl přijat návrh nových stanov se zákazem užívání názvů upomínající na státoprávní úpravu bývalé Československé republiky. V roce 1948 byl změněn název spolku po začlenění do vzniklé Národní fronty pod názvem Český svaz včelařů. Začátkem 60. let přibývalo včelařů, z té doby se zřejmě datuje největší rozkvět včelařské organizace v Protivíně. Bylo organizováno 186 včelařů se 1860 včelstvy.
V roce 1962 byl  po smrti dalšího významného předsedy spolku př. Ryby zvolen př. Jaromír Pitra, který se vzdává této funkce v roce 1980 a předsedou ZO ČSV se stává př. Jaroslav Větrovec. V roce 1984 je předsedou ZO ČSV zvolen př. Václav Řehoř, který vykonával rovněž funkci předsedy OV ČSV a byl též členem ÚV ČSV. V roce 1988 byl zvolen za předsedu opět př. Jar. Větrovec, který tuto funkci vykonává až do konce roku 1999. Na Výroční členské schůzi dne 9.1.2000 se po dlouhých jednáních ujímá předsednictví př. Jaroslav Macar s podmínkou výkonu funkce pouze do ledna 2001, protože je velice zaneprázdněn dlouholetým výkonem funkce jednatele OV ČSV v Písku. Tímto mimořádným opatřením se podařilo překlenout kritické období generačního procesu. Od roku 2001 je předsedou ZO ČSV př. Vladimír Pilař.
Funkci jednatele ZO ČSV vykonávali postupně Emanuel Warisch, př.Liška, Václav Řehoř, Josef Rotbauer, Jaroslav Houdek, Jaroslav Štěpka, opět Josef Rotbauer a Jaromír Kučera.
Jedním z mála historických dokumentů je v organizaci pokladní kniha, vedená od založení organizace z roku 1932 plných 20 let pokladníkem Adolfem Macarem a dále od roku 1952 až do roku 1993 Janem Štouralem. Od této doby vedl pokladnu dále postupně Jar. Větrovec, Miroslav Kučera a Jan Načas ml.
Při zpracování tohoto textu byly použity podklady shromážděné pro sepsání kroniky OV ČSV v Písku. Historické doklady, knihovnu ZO ČSV, různé písemnosti a inventář, který byl soustředěn na jednom místě, byly zničeny povodní na řece Blanici dne 12. 13. srpna 2002.

SOUČASNOST

Včely protivínských včelařů mají k dispozici území v přibližné rozloze přes 80 km2. Odečteme-li z této rozlohy 5,4 % ( vodní a zastavěné plochy ), zbývá téměř 76 km2 k opylování a medné snůšce. Z toho je 49,86 % orné půdy, 1,16 % zahrad,  0,05 % ovocných sadů, 14,58 % trvalých travních porostů, 27 % lesů a 7,35 % ostatních ploch. Snůškové podmínky jsou na protivínsku průměrné, Do organizace jsou začleněny mimo města Protivína i okolní obce Milenovice, Chvaletice, Mýšenec, Skály, Maletice, Žďár, Žďárské Chalupy, Krč, Těšínov a Záboří.
V důsledku špatné ekonomické situace ve včelařství je v posledních 15 letech na protivínsku zaznamenán trvalý úbytek včelařů (o jednu polovinu) i včelstev (o jednu třetinu). V roce 2005 bylo zazimováno na protivínsku již jen 633 včelstev u 52 včelařů. Průměrný věk protivínských včelařů je více než 60 let. Obětavostí některých včelařů i zásluhou péče orgánů místní samosprávy formou finančních příspěvků se daří držet zdravotní stav včelstev na dobré úrovni. Z technických důvodů není možné organizovat ve městě společenské a kulturní akce, které byly dříve hlavním zdrojem příjmů místní včelařské organizace. Nedaří se práce s mládeží, o včelařství je mezi dětmi jen malý zájem, nezájem je i o vedení včelařského kroužku mezi včelaři. Někteří včelaři ztratili zájem o spolkové dění. Spolkový naučný včelín, k tomu účelu péčí ZO ČSV vybudovaný již před více než 15 lety pozvolna chátrá.
V současné době zastupuje ZO ČSV o.s. PROTIVÍN :

BUDOUCNOST

V posledním období je v zájmu oživení včelařské činnosti patrná snaha o spolupráci nejen s firmou ČESKÁ VČELA s.r.o. ale i s Měst. úřadem  v Protivíně a s vedením „Dobrovolného svazku obcí Blanicko - Otavského regionu“ se sídlem v Protivíně. V nových podmínkách začlenění ČR do EU je třeba včelařskou činnost chápat ve svém významu a rozsahu jako ekologickou, ekonomickou a společenskou aktivitu, která je úzce spojena především s činností spojenou s ochranou životního prostředí na území mikroregionu. To je dáno především přirozenou schopností včel a jejich doletu při opylování květů a sběru nektaru jen do vzdálenosti 4 km od svého úlu.
Nejsložitější se do budoucna jeví struktura členské základny a její úbytek členů, zdravotní situace v chovu včelstev a ekonomika včelařských provozů. Tato problematika českého včelařství se přes veškeré úsilí Českého svazu včelařů o.s., jako jediného organizačního uskupení českých včelařů nedaří řešit. Možnou nadějí a částečným řešením by byl vznik a práce dalších nezávislých subjektů, zabývajících se některou problematikou, spojenou se včelařstvím. Bude zapotřebí co nejdříve navázat na staré tradice a jejich popularizací upoutat pozornost ostatní občanské veřejnosti na význam života a práce včel v přírodě.

AKTUALITY

www.apicentrum.cz